Vánoční setkání
Ten den byla hrozná zima.Vánoce. Sněhové vločky padali a tvořili tak další vrstvu sněhové peřiny. Už byla tma a to bylo teprve pět hodin. Parkem šel mladík. V ruce držel vodítko od velkého psa plemene husky. Onen pes však na vodítku přivázán nebyl. Jeho páníček ho vyprostil z toho omezení aby se mohl vyřádit pořádně ve sněhu. Onen mladík...vlastně spíše mladý muž ho s úsměvem sledoval. Na hlavě měl naraženou černou čepici, pod kterou schovával kratší,tmavě hnědé vlasy. Na sobě měl dlouhý černý kabát a stejně černé rukavice. Na nohou měl jeany. Jeho pes pořád dováděl. Muž zaklonil hlav a díval se na nebe. Zaposlouchal se do ztichlého parku kde už nikdo nebyl. Ale co to?....Co to je za zvuk? Rozhlédl se muž kolem. Jako by někdo vzlykal.Vydal se za tím zvukem. Šel po cestě a rozhlížel se. Když pak zatočil mohl spatřit na jedné lavičce původ toho vzlykání. Byl to mladý asi sedmnácti letý chlapec. Seděl na lavičce jen ve svetru a jeanech.Na nohou boty. Jinak neměl nic. Klepal se zimou ale i vzlyky. Byl skloněný. Lokty se opíral o kolena a tvář měl schovanou v dlaních. Blonďaté vlasy asi tak po ramena kolem jeho tváře tvořili jakousi clonu. Ten hnědovlasí muž ho chvíli sledoval. Chlapec vypadal tak zoufale a zrovna o Vánocích. Pomalu k němu došel a dal mu ruku na rameno.
„ Jsi v pořádku?“ Zeptal se hlubokým sametovým hlasem. Chlapec k němu zvedl uplakané oči. Pak z ničeho nic se mu vrhl do náruče. Ruce mu obtočil kolem pasu a rozvzlikal se ještě víc. Mladého muže to překvapilo. Chlapec ho pevně svíral.Brečel. A vločky pořád padali. Hnědovlasí muž se na něj díval svíma modrýma očima. Pak mu dal ruce kolem ramen. Chlapec se klepal a onen modrookový muž cítil jak je studený. Kolem nich se prohnal jeho pes a zaštěkal. Blonďatý chlapec se polekal.Nečekal to.Pak zvedl uplakanou tvář z mužova hrudníku.
„ Ten...ten je váš?“ Zeptal se pak a podíval se do očí toho muže. Ten jen kývl.
„ Jsi v pořádku?Už ses vyplakal?“ Zeptal se milým hlasem. Chlapec zrudnul.
„ Já...Já...ano. Omlouvám se...tak se po vás...vrhnout.“ Omlouval se překotně.
„ To je v pořádku. Musí ti být hrozná zima když jsi tu jen takhle...co se stalo tak hrozného že ses ani pořádně neoblékl?“ Ptal se.Možná se ptát neměl ale cosi v něm...cosi mu říkalo že by to měl vědět. Chlapec znovu zavzlykal a začal plakat.
„ Promiň nechtěl jsem...“ Začal se omlouvat muž.
„ Ne..to je...vzlyk....v pořádku.“ Utíral si slzy. „Já...žiju...tedy žil jsem...s přítelem. Dnes jsem byl navštívit rodiče a měl jsem se vrátit v šest. Tedy až za hodinu...asi. Jenže jsem přišel dřív. Svlíkl jsem kabát a rukavice...vzlyk...s čepicí. Bylo ticho a tak jsem myslel že jako vždycky...vzlyk... lenoší ale...vzlyk...on...když jsem....vzlyk...když jsem tam přišel....vzlyk...on tam měl....vzlyk...jiného.“ Rozblikal se úplně. Tohle přišlo onomu muži se psem kruté. O Vánocích a on příde na to že ho jeho přítel podvádí. Jak smutné a kruté v tuhle dobu. Vtáhl mladíka do náruče a hladil ho po vlasech. Utěšoval ho a zahříval. Pak ho něco napadlo. On byl doma sám. Rodinu neměl.
„ Bude to znít divně ale...nechceš jít ke mně domů? Tady je zima a pochybuji že by jsi se chtěl vrátit k příteli.“ Vyslovil to co chtěl. Chlapec se na něj překvapeně podíval.
„ Já...a...a můžu...vždyť neznáte ani moje jméno a...já neznám vaše.“ zakoktal se.
„ Já jsem Dereck Mauer a ty?“ Zeptal se blonďáčka.
„ Jsem Josh. Josh Aleater.“ Kuňkl. Dereck se usmál. Pak se rozhlédl a když neviděl svého psa zapískal.
„ Lexi pojď sem.“ Zvolal a k nim se přihnal již dříve zmiňovaný husky. Když přiběhl pohladil ho Dereck po hlavě a pak se podíval na blonďáčka.
„ Tak pojď. Teď už mé jméno znáš a já tvoje. Nemusíš se ničeho bát. Jen nechci abys tu zmrzl obzvlášť když jsou dnes Vánoce.“ Řekl Dereck a Josh kývl. Proto se hnědovlásek rozešel pryč z parku. Nešli dlouho a zastavili u jednoho menšího domku s předzahrádkou. Josh se na to jen díval. Co když bude jeho rodině vadit že tu je? Určitě bude překážet a sou Vánoce. Sám to řekl.
„ Ne...nebude vaší ženě vadit že tu budu? Jsou Vánoce.“ Zeptal se a Dereck se zasmál.
„ Za prvé...je mi dvacet jedna a na ženění si připadám ještě mladý. Za druhé...i kdybych se chtěl oženit pochybuji že registrované partnerství je už schválené.“ (je to v době kdy se otom ještě hovořilo)
Josh na něj překvapeně hleděl.
„ Vy...vy jste gay?“ Po pravdě u tak hezkého muže to nečekal a ten jeho věk taky ne. Vypadal tak na pětadvacet.
„ Ano jsem a podle toho co jsi řekl tak ty taky.“ Usmál se na něj a odemkl dveře. Počkal až do vnitř vstoupí Josh a zavřel. Sundal si kabát,boty,rukavice i čepici. Pak se rozešel do jedné místnosti. Josh šel za ním a tak zjistil že je to kuchyň.
„ Co si dáš? Čokoládu,kafe nebo čaj?“Ptal se a vyndal dva hrnky.
„ To nemusíte...jen se ohřeji a půjdu.“ Protestoval Josh. Ten muž se mi líbí. Byl milí a pomohl mu i když ho vůbec neznal. Ani se nezlobil když se na něj tak vrhl. Byl tak jiný než Emmet. Hned jak si však vzpomněl na jméno přítele, který ho povedl stekla mu po tváři slza. Rychle jí setřel.
„ Ale co to povídáš. Zůstaneš tu až do zítra a nevykej mi ano. Jsem prostě Dereck. Ok?“ Otočil se na něj modrookový muž a usmál se. Josh se také usmál a kývl.
„ Dobrá..uhm...Derecku. Tak...v tom případě bych si dal čokoládu.Jestli můžu.“ Sklopil hlavu a skenoval podlahu pohledem.Dereck se usmál a udělal do dvou hrníčků horkou čokoládu. Pak vzal hrníčky do ruky. Došel k Joshovi a podal mu jeden.
„ Děkuju.“ Vzal si Josh hrneček. Hnědovlásek jen kývl. Pak mu naznačil ať jde blonďáček za ním. Josh ho sledoval karamelovýma očima, ale šel za ním. Následoval ho až do obýváku. Tam si Dereck postavil hrneček na stůl se skleněnou deskou na vrchu. Mladíka pak pobídl ať si sedne. Ten se posadil do pohodlného křesla. Pořád mu byla poněkud zima. Byl pěkně vymrzlí z venku. Dereck si klekl ke krbu a rozdělal oheň. Ten vesele praskal. V místnosti se díky tomu začalo oteplovat. Dereck si pak sedl do druhého křesla naproti tomu kde seděl Josh. Oba se na sebe dívali. V rukou hrnky s čokoládou. Mlčeli. Vpíjeli se do očí toho druhého. Pak se Dereck zvedl. Odložil hrnek a šel směrem k Joshovi. Ten ho jen mlčky sledoval. Když k němu došel klekl si na zem. Své ruce mu dal na jeho tváře a přitáhl si ho k sobě blíž.
„ Promiň za to co teď udělám.“ Šeptl Dereck. Pak se k němu naklonil a políbil ho. Jen lehounce ale obouma projel elehrický proud z toho doteku. Josh tiše zasténal.
„ To je v pořádku...prosím...udělej to znovu.“ Vztáhl k němu blonďák ruce. Ty mu dal kolem krku. Dereck se usmál. Znovu se naklonil a spojil jejich rty. Tentokrát to byl odvážnější polibek. Josh se k němu natiskl tam moc až sklouzl z křesla. Oba teď klečeli na zemi a líbali se. Jemně, něžně a přesto vášnivě. Oba to chtěli a oba si to užívali. Bylo jim jedno co bylo předtím nebo co bude potom. Teď oba chtěli cítit lásku. Dereck prostě nemohl jinak. Měl pocit že když to neudělá tak něco straní aniž by věděl co. Rukou zajel pod Joshův svetr i tričko. Hladil ho po holé kůži na břiše. Josh si to jen užíval a na nějakého bývalého přítele si nevzpomněl. Nechal si stáhnout svetr a potom i tričko. Dereck ho políbil na krk. Blonďáčkovi uniklo tiché vzdychnutí. Pak sám stáhl Dereckovi košili. Natiskl se na jeho holí hrudník a políbil ho. Tohle už byl polibek plný spalující vášně a chtíče. Dereck vytáhl Joshe do stoje a pak ho vzal za ruku. Vedl ho chodbou až k jedněm dveřím. Otevřel je. Nacházela se tam prostorná ložnice. Vešli dovnitř a hned jak se za nimi zabouchli dveře shodil Dereck Joshe do postele. Ten s úsměvem zůstal ležet. Natáhl k němu ruce v náznaku toho aby už šel k němu. Dereck se nenechal pobízet. Vlezl si k němu. Začal ho líbat na krku a sjížděl pomalu níž. Do úst vtáhl pravou bradavku. Pohrával si s ní jazykem. Občas do ní jemně kousl. Když byla celá ztuhlá tak se hnědovlasý muž přesunul na druhou. S tou udělal to samé dokud i ona neztvrdla vzrušením. Josh zatím tiše sténal. Prsty zapletené v Dereckových vlasech. Ten sjel o kousek níž na jeho bříško. Jemně ho na něj líbal a rukama ho hladil po bocích. Pak jazykem vjel do malé prohlubně pupíku. Josh se zachvěl a zasténal. Muž sjel pak rukama dolů a začal mu rozepínat kalhoty. Josh se jen nadzvedl aby měl snažší sundavání. Jak už jsem napsala. Nemysleli na to co se stane potom. Užívali si jen tyto chvíle. Spolu.
Dereck stáhl z blonďáka i slipy a pak uchopil do ruky jeho penis. Ten už byl lehce vztyčený. Hnědovlásek se vytáhl nahoru a Joshe políbil. Při tom začal rukou pohybovat nahoru a dolů. Josh mu tlumeně sténal do úst zatím co jeho úd rostl. Když byl pak v plné velikosti tak začal hnědovlasý muž zase klouzat dolů. Rukama ho pohladil po stehnech. Pak ho lehkým tlakem donutil roztáhnout nohy. Vměstnal se mezi ně. V ruce pořád svíral jeho vzrušený úd. Sklonil se a políbil špičku. Josh zasténal. To pobídlo Derecka k další akci. Začl přejíždět jazykem přes špičku až ke křenu a zase zpět. Do ruky mezitím uchopil jeho varlata a pohrával si s nimi. Josh se svíjel,sténal a prohýbal se v návalech slasti. Deresk si po chvíli naslinil prsty a sjel pomalu níž až k jeho otvoru. Kroužil kolem něj prstem dokud uvnitř nezmizel první článek prstu. Postupoval pomalu aby Joshovi neublížil. Přes to v něm za chvíli zmizel celí prst. Pohyboval jím dovnitř i ven a ohýbal ho aby si blonďák zvykl. Pak přidal druhý prst. Opakoval přesně to co s prvním. Když si byl jistý že už to Josh zvládá přidal i třetí prst. Josh sykl bolestí a lehce se mu zkřivila tvář. Dereck prsty tedy jen jemně vytahoval a zasouval zpět dokud neuslyšel spokojené zasténání. Pak ještě chvíli prsty pohyboval než je vytáhl. Josh nespokojeně zamručel. Hnědovlásek se natáhl k nočnímu stolku a z jeho šuplíku vytáhl lubrikační gel. Rychle si stáhl kalhoty i se spodním prádlem. Odšrouboval výško od tubičky s gelem. Ten si nanesl na prsty a tubičku hodil zpět na stolek. Josh ho jen sledoval a zrychleně oddechoval. Dereck si mezitím potřel svůj skoro až bolestivě vzrušený penis gelem. Znovu se vměstnal mezi Joshovi nohy. Prsty od gelu ještě na chvíli vstrčil do jeho zadečku. Chvíli jimi pohyboval. Pak je ale vytáhl. Dal si blonďáčkovi nohy na ramena. Jemně mu roztáhl rukama půlky a pak do něj jedním pohybem vnikl. Josh vyjekl a sevřel rukama prostěradlo. Lapal po dechu. Dereskl dal jeho nohy dolů. Sklonil se a políbil ho. Zatím se nepohyboval. Čekal až si Josh zvykne. Po chvíli kdy se líbaly mu Josh obtočil ruce kolem krku a sám se proti němu pohnul. Oba zasténali. Dereck ho chytl za boky, začal pomalu a pravidelně přirážet. Tohle nebyl jen sex. Tohle bylo pomalé a spalující milování. Pokojem se ozývali vzdechy, lapání po dechu a sténání. Josh se pod Dereckovími dotyky prohýbal. Vystavoval své tělo dál a dál jeho péči. Sám pak přejížděl rukama po Dereckovích zádech. Občas sjel i na jeho pozadí a lehce ho zmáčkl čímž ho donutil přirazit trochu prudčeji. Oba si užívali tohle spojení. Ačkoli se potkali dnes. Oba měli pocit že tohle je správně. Že tohle je to co si přáli. Měli pocit že se znají už léta. Oba ví přesně co chce ten druhý. Jejich těla se proplétala v milostném sevření. Hladili se a líbali dokud konečně nedosáhli vrcholu. S výkřikem jména toho druhého oba dosáhli orgasmu. Dereck se vyčerpaně svalil na Joshe. Pak se zvedl na ochablých rukách. Vystoupil z něj a lehl si vedle něho. Leželi na zádech a oddechovali. Dereck si ho pak přitáhl do náruče. Políbyl ho do vlasů a přetáhl přes ně peřinu. Po chvíli kdy se k sobě tulili usnuly.
Když se druhý den Dereck probudil druhá část postele zela prázdnotou. Joshovo oblečení taky nikde nebylo. Proto rychle vstal. Oblékl se a pobíhal po bytě ve snaze Joshe najít. Ten však nikde nebyl. Prolezl každý kout bytu, ale blonďáček s těma nejhezčíma karamelovýma očima nikde nebyl. Jediné co našel byl dopis.
Milý Derecku.
To co jsme včera prožili bylo to nejhezčí co jsem kdy zažil a nikdo mi tu vzpomínku nevezme. Pro tebe to však bylo na jednu noc a já vím že by mě to bolelo. Víš já nikdy nevěřil na lásku na první pohled. Když jsem však viděl tebe bylo to jako kdyby mi tě poslal samotný duch Vánoc. Na Vánoce se přece zázraky dějí. Opravdu jsem se do tebe zamiloval a proto jsem odešel dřív než bys mi řekl že to bylo jen pro dnešek. Jen na jednu noc. Sbohem.
S láskou Josh.
Dereck si ten dopis pročítal stále dokola a cítil jak ho v očích začínají pálit slzy.
„ Hlupáku. Kdybys počkal taky bych ti řekl že tě miluji.“ Řekl jako by snad stál Josh vedle něho. Zdrceně se posadil na židli a položil hlavu do dlaní. Pitomče. Měl jsi mu to říct už večer a ne čekat na ráno. Teď už je pozdě. Nadávalo mu jeho svědomí i srdce a Dereck moc dobře věděl že mají pravdu. Je hlupák. Chtěl mu to říct a neřekl v domnění že tu ráno bude. Že mu udělá snídani do postele a přizná se mu. Teď jediné co mohl udělat bylo litovat sám sebe.
Mezitím před domem stál blonďáček. Jeho karamelové oči sledovali ten malí dům kde ještě včera zažil ty nejhezčí chvíle.Už na sobě neměl jen to oblečení co včera. Teď měl i kabát a čepici s rukavicemi. Odešel od tud brzy ráno a teď už byla jedna hodina odpoledne. Když odcházel a psal dopis pro Derecka citíl se tak smutně. Pak se vrátil do bytu kde strávil dva roky s Emmetem. Jeho teď už bývalým přítelem. Pohádal se s ním a rozešel. Sbalil si a odjel k rodičům kteří bydleli na druhém konci města. Jeho mamka ho utěšovala a otec naopak nadával na Emmeta. Chlapec je nechtěl poslouchat. Bylo mu pak ještě hůř. Obzvlášť když truchlil pro někoho jiného. Proto vzal dárek který měl původně pro bývalého přítele. Pořádně se oblékl a došel až před Dereckův dům. Tiše došel až ke dveřím. Naštěstí byl pes Derecka zřejmě vevnitř. Pak položil malí balíček v igelitce na práh jeho domu. Zazvonil a rychle se otočil k útěku. V době kdy se otevřeli dveře zabíhal za roh.
Dereck jakmile uslyšel zvonek vyběhl a prudce otevřel dveře. Rozhlédl se ale jediné co však viděl byl kousek kabátu co mizel za rohem.
" Joshi počkej!" Zavolal a vyběhl jen v pantoflích za ním. Bohužel pozdě. Chlapec byl pryč. Dereck se tedy promrzlí vracel domů. Když si všiml u dveří igelitky vzal jí a pak vešel dovnitř do domu. Vyndal z tašky malý dárek zabalený v modrém papíru. Chvíli se na něj jen díval než ho rozbalil. Byla tam krabička. Otevřel její víčko a nakoukl dovnitř. Byl tam oceloví řetízek. Vytáhl ho ven a smutně se na něj koukal. Na konec si ho dal na krk. Koukal z okna a byl pevně rozhodnutý. Najde Joshe a řekne mu že ho taky miluje. Že to že odešel byla chyba.
Má to ale podivný konec což? No...vlastně bych mohla napsat pokráčko a ten konec k tomu svádí a tak se ptám....Chcete k tomu pokráčko? Páč já ho kliďánko napíšu
Komentáře
Přehled komentářů
tahle povdíka se mi zatím nejvíc líbila... těžké rozhodování, protože všechny jsou skvělí. Hned du na další
OMG WOW
(Aloha-Luna tve silene sb, 22. 12. 2009 13:20)to je bozi O_O ty ses master ve psanii
o_O
(Angela => konečně tvoje SB, 22. 12. 2009 12:35)TÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝ!!!!!!!! Okamžitě sem dej pokráčko!!!!!!!!!:D jo tak já stejně tenhle tejden budu zakládat jen jeden...ten druhej byl jen takovej..návrh..
Honem pokračování!!
(Iruka sensei-tvoje prdlý SB :D, 21. 12. 2009 14:10)
No to je tedy otázka??
Samo, že musí být pokračování !! KYáááááá!!!!!!
*svítí jí očíčka nedočkavostí*
jinak gomen, že jsem se neozvala dřív, ale žaludek mi jaksi začal protestovat proti včerejšímu objedu :C *ble ble*
Ale teď už je to OK :D
cassandra.blog.cz
(Cassííík, 20. 12. 2009 19:57)
jooo musí být pokráčkoooo :)
rozhodně šup šup šup!!
:D
o_O
(Angela => konečně tvoje SB, 20. 12. 2009 19:14)OKAMŽITĚ!!!MAKEJ!!!Napiš ho teď!!!! Ještě dneska tu prostě na blogu budeš mít druhej díl s hepáčem!!!!!!Prosííííííííííííííííím
Krása
(Narashi-chan, SB, 25. 1. 2010 13:46)