Jdi na obsah Jdi na menu
 


3 kapitola - A tak anděl potkal člověka

9. 12. 2009

 

Misuke se ráno probudil s veselou náladou.Přes to měl zvláštní pocit že dnes se stane něco důležitého. Hned na to však přestal myslet. Vlezl si do sprchy a pobrukoval si nějakou neznámou melodii. Když vezl, tak se osušil a vylezl ven. Oblékl si svou oblíbenou malířskou košili, která mu sahala až ke kolům. K tomu si vzal černé kalhoty. Pak se s veselým hvízdotem vydal do kuchyně. Udělal si ke snídani vajíčka se slaninou. Nasoukal to do sebe a zapil kávou. Talíř pak umyl a uklidil. S největší spokojeností došel do pokoje kde měl všechny své malířské potřeby. Vzal si paletu,štětce a sklenici kam hodlal nalít vodu. Všechno postavil k malířskému stojanu. Pak ještě došel pro vodu. Měl jasnou předsravu o tom co nakreslí. Na paletu si vymáčkl hnědou,zelenou,růžovou,modrou a bílou barvu. Pak se dal do kreslení. Nevnímal čas ani nic kolem. Jen kreslil. Když zašl kreslit bylo jedenáct hodiň ale teď neměl představu kolik je. Nejspíš promeškal oběd pomyslel si. Přes to pořád kreslil. Když měl konečně po třech hodinách hotobo spokojeně se usmál. Nareslil Sakuru a její růžové plátky poletující ve větru. Podíval se na hodiny a zasmál se.

„ Vážně jsem ho propásl.“ Řekl si pro sebe. Hodiny ukazovali jednu hodinu a dvanáct minut což znamenalo že oběd propásl. Nic si z toho však nedělal. V dnešní době už stejně moc lidí na správný čas kdy se má obědvat nedbalo. Misuke tedy uklidil vše co vytáhl a obraz nechal schnout. V koupelně si umyl ruce. Pak se ještě převlékl do bílé košile a černých jeansů. Na to si vzal modrou zástěru. Došel do kuchyně a dal se do vaření oběda. Když měl hotovo nadal si na talíř. Sundal zástěru a s chutí se dal do jídla. Potom stejně jako při snídani vše uklidil.

Najedený a spokojený si sedl do křesla v obíváku. Ještě předtím si pustil písničky. Natáhl se pro knížku, kterou měl na stole. Rozevřel jí tam kde skončil a dal se do čtení. Měl ještě čas než půjde s Akemi do kina.

Hned jak ale odbyli hodiny čtvrtou se zvedl. Kníhu odložil a místo ní si vzal mobil. Ten si strčil do kapsi. Pak zamířil na chodbu kde si oblíkl budnu a popadl klíčky. Potom vyšel ven nezapomínaje zamknout dům. Nadechl se čerstvého vzduchu a rychlejším krokem zamířil do centra města. Když však zjistil že jde moc rychle a už je v půlce cesty zpomalil. Jen tak se rohlížel. Všiml si muže který vypadal nebezpečně. Byl to přesně typ vyvrhele který je schopný zabít jen když bude mít peníze. Měl pocit že v tom muži je cosi temného. Pak ale zatřásl hlavou a šel dál. Pět minut pře pátou došel ke kinu. Opřel se o jednu jeho stěnu. Nemusel čekat moc dlouho když se jeho kamarádka Akemi vynořila zpoza rohu. Měla blonďaté vlasy a krásné zelené oči. Na sobě měla bílé podkolenky a stejně bylé šaty. K tomu měla hnědé kozačky s kožíškem a podobně hnědý kabát. Už z dálky na něj mávala a když byla u něj dala mu pusu na tváš.

„ Ahoj Misu...sem ráda že jdeš se mnou.“ Usmívala se jako sluníčko.

„ Ahoj...nemáš zač ale přestal mi říkat Misu jinak s tebou nikam nepůjdu.“ Vyhrožoval. Akemi se zasmála.

„ Dobrá pane malířy. Tak teď jdeme koupit lístky.“ Odhopkala k pokladně. Misuke došel k ní. I když protestovala zaplatil za ní lístek. Poděkovala mu a pak i když se těntorkát bránil on mu jako poděkování koupila popcorn. Když vším tihle prošli měli v ruce každý popcorn s pitím. Došli do sálu. Sedli si na jim určená místa a čekali až film začne. Misuke si až teď uvědomil že ani neví co to je. Nijak to však neřešil. Pohodlně se usadil. Na plátně se ukázali úvodní titulky. Zabral se do filmu a přestal se zabívat něčím jiným. Byla to komedie a to vcelku povedená. Smál se s ostatními. Jedl popcor pil colu a občas si něco šeptl s Akemi. Ta se stejně jako on smála. Film skončil za dvě hodiny. Už byl celí zruhlí. Protáhl se a pak vyrazil s Akemi ven.

„ Tohle bylo úžasný. Takhle jsem se snad ještě nezasmála.“ Povídala.

„ Jo musím souhlasit.“ Pokyvoval Misuke souhlasně hlavou. Pak vyšli před kino.

„ No...tak se měl hezky. O prázninách se neuvidíme ale piš si že ti zavolám. Zasmála se.

„ Teď to vypadalo jako by jsi byla moje holka.“ Zasmál se i on.

„ No to těžko...jak můžu být holka někoho kdo je gay?“ Zeptala se s úsměvem.

„ Jo to je fakt...ale to je to tak poznat že jím sem?“ Zeptal se na oplátku on.

„ Ne neboj není. Jen jsem chtěla říct že je nemožné s tebou chodit. Teda nemožné pro holku ale jsem za to ráda. Si skvělí kamarád.“ Objala ho. Misuke jí to oplatil.

„ Tak já budu muset jít. Už je půl osmé.“ Podívala se na hodinky.

„ Jistě já taky ať dojdu rozumě domů.“ Usmál se.

„ Zatím se měj....ahoj.“ Řekla a tozešla se pryč. Než začla za roh ještě mu zamávala a odešla. Misuke jí taky zamával a pak se vydal opačnou stranou domů.

 

Darios:

Darios se celí den procházel městem. Líbylo se mu to. V jedné výloze se šperky se mu zalíbyl přívešek anděla. Ano bylo to zvláštní aby anděl měl anděla na krku ale také se mu zdálo že se tím víc skryje. Navíc měl ještě zvláští pocit že je něčím důležitý. Koupil si k tomu ještě stříbrný řetízek a připnul si ho na krk. Pak zase vesele chodil po městě. Zašel i do galerie obrazů. Byl tam jeden obraz který ho zaujal. Byl to nádherný a jemu připadalo že skoro autentický obraz anděla. Jako kdyby anděla už někdy viděl. Podíval se na to kdo ho maloval. Na štítku bylo napsána Misuke Narumichi. Nic mu to neříkalo.Pokrčil rameny a pokračoval dál. Vástavu prošel celou a zabralo mu to hodinu. Když se podíval na hodiny zjistil že je sedm.

Vyšel ven a procházel se jen tak ulicemi když ho uviděl. Byl to přesně ten muž co ho viděl Misuke. Držel mladého asi patnáctiletého kluka za vlasy. Tomu tekli slzy a klečel na špinavé zemi. Muž mu držel nůž u krku a nutil ho aby mu rozepl kahoty. Chlapec zavzlikal.Když mu byl ale přitlačen nuž na krk začl rozepínat jeho kalhoty. Darios to celé pozoroval. Pak se zamračil...jasně poznal že je tohle démon. Tiše se k nim přikradl a schovával svou sílu. Chlapec si ho všiml ale Dario mu dal jasně na jevo ať mlčí. Dostal se za muže a pak ho popadl za krkem a smíkl s ním o zeď. Chlapec byl volný. Darios mu ani nemusel říkat aby utekl. Mladík se hned zvedl a zběsile utíkal.Daris držel muže pod krkem a ten se na něj naštvaně díval.

Anděl.“ Zasyčel zlobně a mlel sebou aby se osvobodil. Darios mu věnoval ránu pěstí do břicha.

Za tohle zaplatíš démone.“ Řekl a postavil se do bojové pozice.Démon se ušklíbl.

Aby ses nedivil andílku.“ Vyprskl pak a vrhl se na něj.Nemohli si dovolit se proměnit aby mohli bojovat naplno a tak používali pěsti a démon k tomu nůž který měl. Bohužel Darios i když si vedl skvěle dostal díky tomu nožem do boku. Bolestně zasténal. Přes to se ale nevzdal. Nohou zasáhl břocho démona. Pak mu vypáčil nůž a sám mu uštědřil bodnou ránu do břicha. Netušili že už od začátku je pozoruje kluk s modrými vlasy a očima téže barvy. Tohle byla totiž pro Misukeho nejratší cesta jak se dostat domů. Vyděl jak ten muž co ho viděl předtím bodl nůž do durhého a ten mu to pak oplatil když mu nůž vypáčil.Zadusil v sobě výkřik. Chtěl mu pomoci.Zavolat policii ale nemohl se hnout.

Démon se ovšem nedal. Pěstím mu bouchl do rány kterou spůsobil nožem a pak vzal kdesi další nůž a znovu Dariose bodnul.Tentokrát to byla hlupší rána. Darios padl na kolena. Přes to mu ale uštědřil velkou ránu do žeber. Jako anděl měl větší sílu když chtěl a tak se ozvalo křupnutí a žebra se zlomila. Démon zasišel a kopl do Dariose.
„ Ty zmetku...skazil si mi plány...kdybys nezachránil toho kluka mohl bys žít.“ Ušklíbl se a ani si nevšiml že všechno to sleduje Misuke.Pak se démon napřáhl a dal mu pestí do obličeje. Když padl Dariso na zem ještě mu uštěsřil pár kopanců do břicha a řeznou ránu na zádech. Pak zmizel ve tmě. Misuke tam chvíli stál ale bolestné zasténání mu pomohlo se vzpamatovat. Rozběhl se k onomu černovlasému muži. Klekl si k němu a snažil se mu pomoci se postavit.

Pojďte...pomůžu vám do nemocnice.“ Podepřel ho. Jednu jeho ruku si dal kolem remen a sám ho chytl opatrně kolem pasu.

Ne...nechci do nemocnice.“ Prostestoval Darios. Misuke se zamračil.

Ale musí váš ošetřit.“ Řekl hned modrovlásek.

Posliš nech mě tady.Já si to vyřeším sám.“ Řekl Darios a pustil se Misukeho.

To ani náhodou...bože proč jste jen paličatý.“ Ptal se Misuke. V tom ale Darios zasténal a málem spadl. Misuke však zareagoval rychlea podepřel ho. Rozhodl se že když nechce do nemocnice vezme ho k sobě a tam ho ošetří. Když bránil toho kluka tak bude zřejmě hodný. Snad se neplete.

Dariso byl někde mezi vědomím a bezvědomím a tak nevnímal kam jdou.Misuke byl o hlavu menší než on ale naštěstí měl byt už blízko. Dotáhl až tam. Odemkl a vzal ho dnovnitř. Optarně mu sundal bundu a boty. Darios naštěstí spolupracoval. Když měl hotovo odnesl ho k sobě do ložnice.Tam mu sundal tryčko. Došel pro obvazi,desinfekci a všechno potřebné.

Pustil se do jeho ošetření. Vyčistil rány a modřiny namazal mastičkou. Na konec rány obvázal. Darios to nijak nevnímal. Všechno ho bolelo jak v lidském těle použil svou sílů. Když zjistil že se ho už nikdo nedotíká a ani mu nezabraňujě aby spad, tak nechal gravitaci půsovit a spadl do peřin. Hned potom usnul. Misukemu se povedlo mu dát prášek proti bolesti a na spánek takže se ani nedivil.

Sám Misuke se pak umyl a převlékl. Ustlal si v obíváku na gauči. Hned jak si lehl tak usnul. Byl hrozně zvedaví na jejich rozhovor až se neznámí durhý den probudí.

 

Určitě víte kdo nakreslil obraz ale dozví se to i Darios? A co vlastně potom udělá? Co jeho zranění bude se o něj Misuke starat? A jak mezi nimi proběhně rozhovor?

 

Tohle je náš dospělí Misuke.

Obrazek

 

A tohle Darios

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

kyáááááá

(Angela, 28. 12. 2009 12:54)

Jo, dozví se to, kdo ho nakreslil...musí:D a koukej napsat pokráčko!!!!!:D

cassandra.blog.cz

(Cassííík, 9. 12. 2009 18:01)

krása :)
povedený dílek :o)
jak to tak vypadá tvoří se nám tu krásný pár :-*

Kyáááááá

(Iruka sensei - tvoje prdlý SB :D, 9. 12. 2009 6:53)

Tak to je drsný!!!
Bitka! Bitka!! *skanduje*
Jen škoda, že ten démon vyhrál-chudík Darios :C-
ale na druhou stranu, kdo ví, jak to teď bude dál *devil smile*
Už se moc těším na pokračování!! Takže honem další díl XD